Na jaře 1956 se vedení KSČ dívalo na vnitropolitické dění v Maďarsku s obavami. Své informace shromažďovalo přes velvyslance v Budapešti Štěpána Majora. Reálně odhadli vážnost maďarských událostí na jaře 1956 a příliš nedůvěřovali pravidelným zprávám Majora. Rudolf Barák v květnu 1956 schválil vyslání příslušníka československé rozvědky a zřízení rezidentury v Budapešti, aby prostřednictvím něj získávaly rozsáhlejší informace.

Před odletem do Kyjeva jsem se v Torontě 18. listopadu 2016 setkal s novým generálním konzulem Ivanem Počuchem, který byl před tímto posláním pět let velvyslancem České republiky na Ukrajině, a tak mně informoval o tamní situaci. Ivan Počuch má také titul velvyslance; byl jmenován ministrem zahraničí, který má ve své kompetenci jmenování generálních konzulů. Jmenování velvyslancem může být blokováno prezidentem republiky, což se v případě Ivana Počucha mohlo stát, protože se v České televizi kriticky vyjadřoval o situaci v Rusku a na Ukrajině.

Osobnost velkého muže církve pražského arcibiskupa Josefa Berana si odborná i laická veřejnost nejčastěji spojí s tříletým vězněním v koncentračních táborech Terezín a Dachau, pronásledováním katolické církve komunistickým režimem, protiprávní internací na různých místech a zákazem výkonu arcibiskupského úřadu, končícím v podstatě vyhoštěním z Československa u příležitosti převzetí kardinálské hodnosti v Římě v roce 1965.

Dvanáctého ledna je tomu 40 let, kdy v deníku ÚV KSČ Rudé právo vyšel článek Ztroskotanci a samozvanci. Patřil k jedním vrcholů propagandistické a dehonestační kampaně proti signatářům Charty 77. Použitá frazeologie vyvolávala asociace na padesátá léta.

Uplynulo přesně čtyřicet let od zveřejnění Charty 77. Dokument vyzýval k dodržování mezinárodních smluv o lidských právech, které komunistický režim sice ratifikoval, ale nedodržoval. Do listopadu 1989 Chartu 77 podepsalo 1900 lidí.

V druhé polovině roku 1959 se změnila politika Sovětského svazu i jeho satelitů vůči Kubě. Nezastupitelnou úlohu v tomto procesu sehrála sovětská rozvědka, I. hlavní správa KGB při Radě ministrů SSSR pod vedením gen. Alexandra Michailo­viče Sacharovského, která do složité zahraničněpolitické operace získání důležitého předmostí na západní polokouli zapojila i bezpečnostní služby komunistických satelitů. Rozsah čs. pomoci v bezpečnostní oblasti a vliv československé Státní bezpečnosti na Kubě zůstával v podstatě až dosud na okraji odborného zájmu.
 

Činnost vojenské kontrarozvědky (VKR) v období komunistického režimu byla dlouhou dobu stranou zájmu veřejnosti. Z publikovaných struktur Státní bezpečnosti bylo zřejmé, že sice byla její součástí, ale personální obsazení a její agentura zůstávaly na rozdíl od ostatních útvarů tajné policie dlouhou dobu neznámé,..

Prezentovaná edice rozhlasového vysílání Svobodné Evropy (ve dnech od 20. října do 30. listopadu 1956), v podobě zachycované československými odposlechovými orgány, velmi zajímavým a přesvědčivým způsobem – v podstatě den po dni – charakterizuje bezprostřední vývoj americké politiky a propagandy vůči událostem v Maďarsku.

Vzpomínkové setkání na disidenta, politika a zakladatele ÚPN Jana Langoše ze dne 6. června 2016 v Libri Prohibiti

Ve čtvrtek 22. září 2016 se v knihovně Libri prohibiti uskutečnila vernisáž výstavy malíře a grafika Pavla Vošického, který při této příležitosti pronesl několik vysvětlujících poznámek nejenom k vystaveným obrazům a kresbám.