Dvanáctého ledna je tomu 40 let, kdy v deníku ÚV KSČ Rudé právo vyšel článek Ztroskotanci a samozvanci. Patřil k jedním vrcholů propagandistické a dehonestační kampaně proti signatářům Charty 77. Použitá frazeologie vyvolávala asociace na padesátá léta.

Uplynulo přesně čtyřicet let od zveřejnění Charty 77. Dokument vyzýval k dodržování mezinárodních smluv o lidských právech, které komunistický režim sice ratifikoval, ale nedodržoval. Do listopadu 1989 Chartu 77 podepsalo 1900 lidí.

V druhé polovině roku 1959 se změnila politika Sovětského svazu i jeho satelitů vůči Kubě. Nezastupitelnou úlohu v tomto procesu sehrála sovětská rozvědka, I. hlavní správa KGB při Radě ministrů SSSR pod vedením gen. Alexandra Michailo­viče Sacharovského, která do složité zahraničněpolitické operace získání důležitého předmostí na západní polokouli zapojila i bezpečnostní služby komunistických satelitů. Rozsah čs. pomoci v bezpečnostní oblasti a vliv československé Státní bezpečnosti na Kubě zůstával v podstatě až dosud na okraji odborného zájmu.
 

Činnost vojenské kontrarozvědky (VKR) v období komunistického režimu byla dlouhou dobu stranou zájmu veřejnosti. Z publikovaných struktur Státní bezpečnosti bylo zřejmé, že sice byla její součástí, ale personální obsazení a její agentura zůstávaly na rozdíl od ostatních útvarů tajné policie dlouhou dobu neznámé,..

Prezentovaná edice rozhlasového vysílání Svobodné Evropy (ve dnech od 20. října do 30. listopadu 1956), v podobě zachycované československými odposlechovými orgány, velmi zajímavým a přesvědčivým způsobem – v podstatě den po dni – charakterizuje bezprostřední vývoj americké politiky a propagandy vůči událostem v Maďarsku.

Vzpomínkové setkání na disidenta, politika a zakladatele ÚPN Jana Langoše ze dne 6. června 2016 v Libri Prohibiti

Ve čtvrtek 22. září 2016 se v knihovně Libri prohibiti uskutečnila vernisáž výstavy malíře a grafika Pavla Vošického, který při této příležitosti pronesl několik vysvětlujících poznámek nejenom k vystaveným obrazům a kresbám.

Den černých stužek vznikl na připomínku německo-sovětského paktu z 23. srpna 1939. Vyhlášen byl v roce 2009 jednomyslně kanadským parlamentem jako den národní vzpomínky za oběti nacismu a komunistického totalitarismu.

Dne 12. srpna 2016 slaví 85. narozeniny spisovatel Jiří Stránský. V komunistickém vězení vězení strávil deset let. V Národním archivu se nachází jeho osobní vězeňský spis, ve kterém jsou uloženy dokumenty z padesátých let.

Zcela jednoduchá konstrukce dokázala eliminovat milionové náklady, které komunistický režim vynakládal na zcela zbytečný a účinkem se míjející provoz rušicích vysílačů.

Stránky