Písemná interpelace poslance Pavla Žáčka na ministra vnitra Jana Hamáčka ve věci návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhlášky provádějící zákon o archivnictví a spisové službě, obsahující novelu vyhlášky č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a novelu vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby ve znění vyhlášky č. 283/2014 Sb.

V roce 1983 se v Ženevě konalo 39. zasedání komise lidských práv OSN (United Nations Human Rights Commission) a na programu byl bod 22.: návrh rezoluce o tom, jaké kroky podniknout proti "všem totalitním a jiným ideologiím a jejich aplikaci, včetně nacismu, fašismu a neofašismu, založených na rasové či národnostní výlučnosti či nesnášenlivosti, nenávisti, teroru, systematickém popírání lidských práv a základních svobod”... Americký delegát Walter Berns se k rezoluci vyjádřil před delegáty navrhovateli.

V roce 2015 a 2016 nominoval výbor spolku Skutek výtvarníka, kurátora a sběratele Jiřího Valocha na Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění. Podle Mirka Vodrážky tato nominace zapadá do stejného myšlení, ve kterém prezident Miloš Zeman navrhuje do  Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu bývalého tajného spolupracovníka StB Karla Srpa a kdy většinová politická reprezentace zvolí do čela vlády Andreje Babiše, který je také bývalým agentem StB.

Mao Ce-tung se obával, že ekonomické reformy povedou k návratu ke kapitalismu, a proto zahájil v roce 1966 „kulturní revoluci“. Tengova rodina byla pronásledována Rudými gradami, jeho syn byl zatčen, mučen a vyhozen ze čtvrtého patra v roce 1966 a byl z pádu ochrnutý. Teng byl nucen v roce 1969  opustit všechny pozice a byl nucen pracovat čtyři roky jako montér, což dělal ve Francii.

Významný podíl na přípravách a průběhu okupace Československé socialistické republiky v srpnu 1968 měl Výbor státní bezpečnosti (KGB) při Radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik, jehož zájmy v celém komunistickém bloku bezprostředně ohrožoval reformní proces pražského jara.

Analýza postupu vedení Ústavu pro studium totalitních režimů ve věci opravy pláště budovy v Praze na Žižkově. Schvalovala rada ÚSTR jako nejvyšší ogán ústavu úplnou rekonstrukci budovy a jakou tudíž nese zodpovědnost? Jak budou členové rady ÚSTR řešit flagrantní porušení zákona? Pořídili si radní nějaký právní rozbor situace anebo personální řešení alibisticky ponechají až na vyšetření policií a státního zastupitelství?

Ve sborníku Ministerstva obrany ČR Vyjádření úcty a vděčnosti o protikomunistickém odboji a odporu, který vyšel v polovině května 2018 a z něhož přinášíme ukázku, byl mj. publikován článek „Digitalizace archivních materiálů komunistických bezpečnostních složek“. V tomto textu autoři přehledně shrnuli proces digitalizace archivních fondů a sbírek Archivu bezpečnostních složek po vzniku ÚSTR z let 2008 – 2016, jako snahu o nápravu předchozího katastrofálního stavu převodu dokumentů z provenience Státní bezpečnosti do elektronické podoby, realizovaného archivním a spisovým odborem Ministerstva vnitra ČR...

Přinášíme video záznam semináře Muzeua Karlova mostu a Centra pro dokumentaci totalitních režimů ze dne 17. dubna 2018 na téma: Historie, struktury a činnost komunistické rozvědky 1948 - 1989.

Po zvolení zmiňovaných členů v čele s předsedkyní Petruškou Šustrovou nastalo období, které bylo charakterizováno nejen dramatickými spory a událostmi, ale především bezohlednými, téměř revolučními postupy, dehonestací práce zaměstnanců, klientelismem, zavedením nátlakové praxe vytýkacích dopisů před výpovědí z pracovního poměru, řízenou fluktuací redaktorů v historické revue Paměť a dějiny nebo časopise Securitas Imperii,