Téma

Masové hroby politických vězňů a příslušníků II. a III. odboje

Kříž vztyčený v roce 1968 na ďáblickém pohřebišti

Stenozáznam veřejného slyšení, které se uskutečnilo v Senátu Parlamentu České republiky 10. prosince 2015. Jeho hlavním tématem byla budoucnost čestného pohřebiště politických vězňů v Ďáblicích. Mezi vystupujícími byli příbuzní obětí, historici, zástupci občanských sdružení a státních institucí.  

Důchodce Boulička

Důchodce Boulička

U příležitosti desátého výročí úmrtí Karla Kryla vyšla útlá knížečka s příspěvky jeho přátel a známých. František Stárek Čuňas napsal vzpomínku o vzniku písně Důchodce, kterou Karel Kryl v roce 1967 složil v Teplicích. S jeho souhlasem tento text zveřejňujeme, společně s nedávno nalezenou fotografií hlavního protagonisty a takříkajíc muže, který stál pro důchodce modelem. 

Popírání minulosti

Josef Vondruška, zdroj: http://www.kriminal-minkovice.wbs.cz/

Tématem článku psychoanalytičky Olgy Marlinové je vytěsňování traumatických zážitků z minulosti. Jak autorka zdůrazňuje, nevyřešené společenské konflikty se stále projevují v nezpracované formě ve vzájemném napadání a osočování mezi našimi politiky i mezi lidmi v jiných oblastech života společnosti. Přestože článek napsala již před pěti lety, neztratil svou aktuálnost. Dokládá to i státní vyznamenání, které získal před několika týdny od prezidenta republiky Ludvík Karl, spoluodpovědný za otrockou práci vězňů v Minkovicích před listopadem 1989.

Když vraždí estébáci

V letošním roce uplynulo šedesát let od zavraždění představitele slovenského nacionálního exilu Matúše Černáka v Mnichově. Americká tajná služba zpřístupnila dokumenty, které objasňují tento teroristický čin Státní bezpečnosti. Badatel Radek Schovánek doplňuje dosavadní historický výzkum o tomto případu. 

Pan Leonid Iljič

Vzpomínku na okolnosti vzniku písně Pan Leonid Iljič napsal Jan Vodňanský, kterého inspirovaly okolnosti pohřbu sovětského diktátora Leonida Iljiče Brežněva v listopadu 1982. Zvukovou nahrávku této písně zde publikujeme s jeho souhlasem k výročí srpnové „bratrské pomoci“.

Osobní vzpomínka na Áju Vrzáňovou

Ája Vrzáňová a Miloš Šuchma v Praze po roce 1989

Před několika dny zemřela v New Yorku dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová, provdaná Steindlerová. Na setkání s výjimečnou osobností vzpomíná  Miloš Šuchma, bývalý šéfredaktor časopisu Západ, kde vyšel v roce 1980 s královnou ledové plochy rozhovor, v němž poprvé popsala okolnosti svého rozhodnutí nevrátit se na počátku padesátých let zpátky do Československa (rozhovor publikujeme zde). 

Rozhovor s Ájou Vrzáňovou

Ája Vrzáňová

Paní Ája Vrzáňová (provdaná Steindlerová), která zemřela 30. července 2015, patřila mezi nejúspěšněj­ší československé sportovce. Dvakrát vyhrála mistrovství světa (1949 a 1950). Po získání druhého titulu mistryně světa se nevrátila zpět do vlasti. Stala se pak jednou z největších krasobruslařských hvězd v americké revui. V roce 1980 popsala okolnosti svého odchodu z Československa v rozhovoru, který poprvé vyšel v exilovém časopise Západ a který zveřejňujeme se souhlasem šéfredaktora tohoto periodika Miloše Šuchmy (jeho osobní vzpomínku na královnu ledové plochy publikujeme zde).

Fond Z

Když ministr vnitra Richard Sacher oznámil počátkem jara 1990, že nechal přesunout svazky některých disidentů do fondu Z, vytvořil v části veřejnosti představu jakéhosi supertajemného archivu, kterou se dodnes nepodařilo úplně vyvrátit. Badatel Radek Schovánek vysvětluje, za jakých okolností tento fond vznikl a jaké spisy se do něho ukládaly. Na konci článku je odkaz na webovou stránku, kde jsou dostupné tři archivní protokoly k tomuto fondu. 

Konec války

Boj o budovu rozhlasu na Vinohradech v květnu 1945

V letošním roce se v řadě států připomínalo nejen půlkulaté výročí skončení 2. světové války, ale také předcházející boje. Místopředseda Českého a slovenského sdružení v Kanadě a bývalý šéfredaktor časopisu Západ Miloš Šuchma ve vzpomínkovém textu přibližuje válečné události, kterých byl svědkem jako dítě. Popisuje také atmosféru letošních květnových oslav osvobození Plzně americkou armádou.

Stránky