Stenozáznam veřejného slyšení, které se uskutečnilo v Senátu Parlamentu České republiky 10. prosince 2015. Jeho hlavním tématem byla budoucnost čestného pohřebiště politických vězňů v Ďáblicích. Mezi vystupujícími byli příbuzní obětí, historici, zástupci občanských sdružení a státních institucí.
U příležitosti desátého výročí úmrtí Karla Kryla vyšla útlá knížečka s příspěvky jeho přátel a známých. František Stárek Čuňas napsal vzpomínku o vzniku písně Důchodce, kterou Karel Kryl v roce 1967 složil v Teplicích. S jeho souhlasem tento text zveřejňujeme, společně s nedávno nalezenou fotografií hlavního protagonisty a takříkajíc muže, který stál pro důchodce modelem.
Tématem článku psychoanalytičky Olgy Marlinové je vytěsňování traumatických zážitků z minulosti. Jak autorka zdůrazňuje, nevyřešené společenské konflikty se stále projevují v nezpracované formě ve vzájemném napadání a osočování mezi našimi politiky i mezi lidmi v jiných oblastech života společnosti. Přestože článek napsala již před pěti lety, neztratil svou aktuálnost. Dokládá to i státní vyznamenání, které získal před několika týdny od prezidenta republiky Ludvík Karl, spoluodpovědný za otrockou práci vězňů v Minkovicích před listopadem 1989.
V letošním roce uplynulo šedesát let od zavraždění představitele slovenského nacionálního exilu Matúše Černáka v Mnichově. Americká tajná služba zpřístupnila dokumenty, které objasňují tento teroristický čin Státní bezpečnosti. Badatel Radek Schovánek doplňuje dosavadní historický výzkum o tomto případu.
K významným organizacím pražského jara patřil Klub angažovaných nestraníků – KAN. Publicista Miloš Šuchma vzpomíná na jeho založení a činnost, kterou násilně ukončila srpnová okupace Československa.
Vzpomínku na okolnosti vzniku písně Pan Leonid Iljič napsal Jan Vodňanský, kterého inspirovaly okolnosti pohřbu sovětského diktátora Leonida Iljiče Brežněva v listopadu 1982. Zvukovou nahrávku této písně zde publikujeme s jeho souhlasem k výročí srpnové „bratrské pomoci“.
Před několika dny zemřela v New Yorku dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová, provdaná Steindlerová. Na setkání s výjimečnou osobností vzpomíná Miloš Šuchma, bývalý šéfredaktor časopisu Západ, kde vyšel v roce 1980 s královnou ledové plochy rozhovor, v němž poprvé popsala okolnosti svého rozhodnutí nevrátit se na počátku padesátých let zpátky do Československa (rozhovor publikujeme zde).
Paní Ája Vrzáňová (provdaná Steindlerová), která zemřela 30. července 2015, patřila mezi nejúspěšnější československé sportovce. Dvakrát vyhrála mistrovství světa (1949 a 1950). Po získání druhého titulu mistryně světa se nevrátila zpět do vlasti. Stala se pak jednou z největších krasobruslařských hvězd v americké revui. V roce 1980 popsala okolnosti svého odchodu z Československa v rozhovoru, který poprvé vyšel v exilovém časopise Západ a který zveřejňujeme se souhlasem šéfredaktora tohoto periodika Miloše Šuchmy (jeho osobní vzpomínku na královnu ledové plochy publikujeme zde).
Když ministr vnitra Richard Sacher oznámil počátkem jara 1990, že nechal přesunout svazky některých disidentů do fondu Z, vytvořil v části veřejnosti představu jakéhosi supertajemného archivu, kterou se dodnes nepodařilo úplně vyvrátit. Badatel Radek Schovánek vysvětluje, za jakých okolností tento fond vznikl a jaké spisy se do něho ukládaly. Na konci článku je odkaz na webovou stránku, kde jsou dostupné tři archivní protokoly k tomuto fondu.
V letošním roce se v řadě států připomínalo nejen půlkulaté výročí skončení 2. světové války, ale také předcházející boje. Místopředseda Českého a slovenského sdružení v Kanadě a bývalý šéfredaktor časopisu Západ Miloš Šuchma ve vzpomínkovém textu přibližuje válečné události, kterých byl svědkem jako dítě. Popisuje také atmosféru letošních květnových oslav osvobození Plzně americkou armádou.
