Před několika dny zemřela v New Yorku dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová, provdaná Steindlerová. Na setkání s výjimečnou osobností vzpomíná Miloš Šuchma, bývalý šéfredaktor časopisu Západ, kde vyšel v roce 1980 s královnou ledové plochy rozhovor, v němž poprvé popsala okolnosti svého rozhodnutí nevrátit se na počátku padesátých let zpátky do Československa (rozhovor publikujeme zde).
Paní Ája Vrzáňová (provdaná Steindlerová), která zemřela 30. července 2015, patřila mezi nejúspěšnější československé sportovce. Dvakrát vyhrála mistrovství světa (1949 a 1950). Po získání druhého titulu mistryně světa se nevrátila zpět do vlasti. Stala se pak jednou z největších krasobruslařských hvězd v americké revui. V roce 1980 popsala okolnosti svého odchodu z Československa v rozhovoru, který poprvé vyšel v exilovém časopise Západ a který zveřejňujeme se souhlasem šéfredaktora tohoto periodika Miloše Šuchmy (jeho osobní vzpomínku na královnu ledové plochy publikujeme zde).
Když ministr vnitra Richard Sacher oznámil počátkem jara 1990, že nechal přesunout svazky některých disidentů do fondu Z, vytvořil v části veřejnosti představu jakéhosi supertajemného archivu, kterou se dodnes nepodařilo úplně vyvrátit. Badatel Radek Schovánek vysvětluje, za jakých okolností tento fond vznikl a jaké spisy se do něho ukládaly. Na konci článku je odkaz na webovou stránku, kde jsou dostupné tři archivní protokoly k tomuto fondu.
V letošním roce se v řadě států připomínalo nejen půlkulaté výročí skončení 2. světové války, ale také předcházející boje. Místopředseda Českého a slovenského sdružení v Kanadě a bývalý šéfredaktor časopisu Západ Miloš Šuchma ve vzpomínkovém textu přibližuje válečné události, kterých byl svědkem jako dítě. Popisuje také atmosféru letošních květnových oslav osvobození Plzně americkou armádou.
Příběh o zkoušce demokracie aneb jak je stranická prestiž důležitější než zákon. Historik Adrian Portmann popisuje dosavadní tristní postup Senátu PČR ve věci porušení zákona při volbě členů Rady ÚSTR. Michal Uhl a Jan Bureš nesplnili v okamžiku svého zvolení do toho orgánu všechny zákonné podmínky pro výkon funkce.
Usměrňovat výklad dějin zákonem zakládá nevyhnutelně na problém. Je to jako chtít vtěsnat nebesa do koše na prádlo. Ukrajinská státotvorná historiografie postrádala vždy onen asertivní dosah, jaký je vlastní obdobné škole polské, maďarské nebo velmocenským komplexům sloužícím názorům rusocentrickým. Jistě též ve snaze této důsažnosti napomoci odhlasoval bez jakékoli diskuse ukrajinský parlament 9. dubna 2015, symbolicky na Zelený čtvrtek pravoslavných Velikonoc, soubor zákonů, které velmi rozmáchle tematizují dějiny. Historik a publicista David Svoboda se zamýšlí nad současnou dekomunizační vlnou na Ukrajině.
V úterý 16. února 1988 vydala Československá tisková kancelář krátkou zprávu o technické závadě meteorologické aparatury, která ve stejný den v 11.25 hodin přistála v jihovýchodním okraji Prahy na padáku a patřila Sovětské armádě. Autor článku Peter Rendek na základě archivních dokumentů zjistil, že se ve skutečnosti jednalo o sovětský armádní dron, který dopadl na budovu mateřské školy v Praze 10.
První číslo letošního časopisu Paměť a dějiny, monotematicky zaměřené na underground, přineslo i anketu na téma „Fenomén underground“. Literární vědec zkoumající paralelní struktury Tomáš Glanc v ní tvrdí, že underground se vyznačoval nepolitickou touhou. Historik Jiří Suk říká, že jde o český mýtus a metaforický pojem. Dodává, že underground se stal přízrakem svobody a svébytně křečovitým křesťanským zjevem. Miroslav Vodrážka kriticky komentuje odpovědi v této anketě.
Dne 11. května 2015 zaslal filosof Miroslav Vodrážka, který je zaměstnancem Ústavu pro studium totalitních režimů a předseda jedné tamní odborové organizace, otevřený dopis, který adresoval řediteli zmíněné instituce Zdeňku Hazdrovi a jeho náměstkovi Ondřeji Matějkovi. V tomto dopise vyjadřuje obavu z omezování svobody bádání v ÚSTR v souvislosti s nástupem nové vedoucí oddělení výzkumu pro období let 1945–1989 Aleny Markové. Dopis, který zde publikujeme v plném znění, je koncipován jako otevřený.
V poslední době se v Rusku opět začíná mluvit o lustracích. Diskuzi nastartovalo obvinění Leva Dmitrijeva, aktivisty za Ruskou republikánskou stranu – Strany národní svobody (RPR-PARNAS) za urážku soudkyně. V lustracích vidí mnozí nadějnou cestu k demokratickému směrování Ruska. Avšak autor článku Alexander Podrabinek říká, že lustrace mají šanci na úspěch jenom tehdy, když je předchází očistění lidských myslí od totalitní ideologie.
