Situace v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dospěla do nové fáze: kromě snahy o zkreslování historie komunistického režimu v Československu se také snaží falšovat historii samotného ÚSTR. Z jeho webové stránky zmizel odborný profil zakladatele Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek PhDr. Pavel Žáčka, Ph.D., včetně odkazů na desítky jeho vědeckých publikací a článků, které zde byly zčásti v plné elektronické verzi.
Představitel Českého a slovenského sdružení v Kanadě a někdejší šéfredaktor exilového časopisu Západ Miloš Šuchma si od konce sedmdesátých let 20. století vede pamětní knihu návštěv. Ve svém článku vzpomíná na řadu osobností, jejichž jména jsou v této knize zaznamenána.
Dne 20. května 2016 se uskuteční již třetí stání ostudného soudního líčení s výtvarníky Ľubošem Lorenzem a Peterem Kalmusem, kteří v únoru 2015 natřeli červenou barvou pomník Vasila Biľaka v Krajnej Bystrej na protest proti jeho odhalení. Historik Petr Blažek napsal na žádost Petera Kalmuse historický posudek, ve kterém jejich čin hodnotí jako občansky a morálně oprávněný protest proti zneužívání veřejného prostoru k propagaci jednoho z hlavních představitelů totalitního režimu.
Fotografie z vojenské přehlídky na Letenské pláni 9. května 1966 pořídil sedmnáctiletý Milan Linhart. Jeho snímky a vzpomínku publikuje webový portál Minulost.cz přesně po padesáti letech.
Proslov Pavla Žáčka, zakladatele Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, na pietní připomínce obětí komunistického režimu v Praze - Motole (7. květen 2015).
Dne 25. dubna 2016 zveřejnil NKÚ výsledky kontroly Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek za období 2012-2014, kde kritizoval vedení z řady nedostatků. Rada ÚSTR místo věcné argumentace označila za viníka bývalého ředitele a současného ministra kultury D. Hermana. Jako členové bývalého vedeni ÚSTR vydáváme k tomuto obviňení následujici prohlášení - dostupné zde.
Případ inflitrace československé redakce Rádia Svobodná Evropa agentem československé komunistické rozvědky Pavlem Minaříkem v letech 1968–1976 přibližují historici Pavel Žáček a Jan Kalous.
V uplynulém týdnu, během mezinárodního festivalu proti totalitě Mene Tekel, byla česká veřejnost i historická obec pozvána dvěma bývalými řediteli Archivu Bezpečnostní služby Ukrajiny Dr. Volodymyrem Vjatrovičem a Dr. Ihorem Kulykem, k návštěvě badatelny v Kyjevě, kde jsou na základě současné ukrajinské legislativy zpřístupňovány badatelům archiválie z někdejšího operativního archivu Výboru Státní bezpečnosti (KGB) USSR. Historik Pavel Žáček přibližuje tyto unikátní historické prameny a odkazuje na články, které napsal na jejich základě.
Miroslav Vodrážka se ve svém textu zabývá kontextem dlouholetého politického sporu o minulost. Jak autor napsal, text vznikl z důvodů sociálně morální psychohygieny, aby se společnost v budoucnosti nemohla (opět) vymlouvat, že netušila, že byla politiky a levicí (opět) podvedena. Mezi hlavní témata patří konec postkomunismu, spor o komunistickou minulost, normalizace Ústavu pro studium totalitních režimů a politické pokrytectví levice.
Badatel Radek Schovánek ve svém textu popisuje návštěvu u bývalého prezidenta Václava Havla, která se uskutečnila přesně před deseti lety. Společně diskutovali o petici žádající uzavření archivu s dokumenty Státní bezpečnosti. A také o možnosti alespoň částečně rekonstruovat zničené spisy této provenience.
