Projev Pavla Žáčka, prvního ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, pronesený na mezinárodní konferenci Slovo, jeho síla a zneužití, konané 3. března 2017 v Senátu Parlamentu ČR v rámci mezinárodního projektu MENE TEKEL.
Na jaře 1956 se vedení KSČ dívalo na vnitropolitické dění v Maďarsku s obavami. Své informace shromažďovalo přes velvyslance v Budapešti Štěpána Majora. Reálně odhadli vážnost maďarských událostí na jaře 1956 a příliš nedůvěřovali pravidelným zprávám Majora. Rudolf Barák v květnu 1956 schválil vyslání příslušníka československé rozvědky a zřízení rezidentury v Budapešti, aby prostřednictvím něj získávaly rozsáhlejší informace.
Činnost vojenské kontrarozvědky (VKR) v období komunistického režimu byla dlouhou dobu stranou zájmu veřejnosti. Z publikovaných struktur Státní bezpečnosti bylo zřejmé, že sice byla její součástí, ale personální obsazení a její agentura zůstávaly na rozdíl od ostatních útvarů tajné policie dlouhou dobu neznámé,..
Den černých stužek vznikl na připomínku německo-sovětského paktu z 23. srpna 1939. Vyhlášen byl v roce 2009 jednomyslně kanadským parlamentem jako den národní vzpomínky za oběti nacismu a komunistického totalitarismu.
Dne 12. srpna 2016 slaví 85. narozeniny spisovatel Jiří Stránský. V komunistickém vězení vězení strávil deset let. V Národním archivu se nachází jeho osobní vězeňský spis, ve kterém jsou uloženy dokumenty z padesátých let.
Zcela jednoduchá konstrukce dokázala eliminovat milionové náklady, které komunistický režim vynakládal na zcela zbytečný a účinkem se míjející provoz rušicích vysílačů.
Dne 23. května se v Kyjevě konala prezentace ukrajinské verze průvodce po středoevropských archivech komunistických bezpečnostních složek (Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Slovensko), původně vydaná v roce 2013 ve spolupráci českého ÚSTR a polského IPN, které se zúčastnili oba editoři, Pavel Žáček a Rafal Leskiewicz.
Situace v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dospěla do nové fáze: kromě snahy o zkreslování historie komunistického režimu v Československu se také snaží falšovat historii samotného ÚSTR. Z jeho webové stránky zmizel odborný profil zakladatele Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek PhDr. Pavel Žáčka, Ph.D., včetně odkazů na desítky jeho vědeckých publikací a článků, které zde byly zčásti v plné elektronické verzi.
Představitel Českého a slovenského sdružení v Kanadě a někdejší šéfredaktor exilového časopisu Západ Miloš Šuchma si od konce sedmdesátých let 20. století vede pamětní knihu návštěv. Ve svém článku vzpomíná na řadu osobností, jejichž jména jsou v této knize zaznamenána.
Dne 20. května 2016 se uskuteční již třetí stání ostudného soudního líčení s výtvarníky Ľubošem Lorenzem a Peterem Kalmusem, kteří v únoru 2015 natřeli červenou barvou pomník Vasila Biľaka v Krajnej Bystrej na protest proti jeho odhalení. Historik Petr Blažek napsal na žádost Petera Kalmuse historický posudek, ve kterém jejich čin hodnotí jako občansky a morálně oprávněný protest proti zneužívání veřejného prostoru k propagaci jednoho z hlavních představitelů totalitního režimu.
