Významný podíl na přípravách a průběhu okupace Československé socialistické republiky v srpnu 1968 měl Výbor státní bezpečnosti (KGB) při Radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik, jehož zájmy v celém komunistickém bloku bezprostředně ohrožoval reformní proces pražského jara.
Protirežimní demonstrace v roce 1969 přinutily komunistickou stranu zřídit zcela nový útvar Veřejné bezpečnosti. Ten zahájil svou činnost k 1. září 1970 jako Pohotovostní pluk VB ČSR (na Slovensku existoval obdobný Pohotovostní útvar VB SSR). Pluk byl zrušen usnesením vlády ČSR č. 3 ze dne 10. ledna 1990. Přinášíme organizační strukturu PPVB ČSR k 17. listopadu 1989.
Přitom ale právě vyšetřovatelé Státní bezpečnosti jsou odpovědní za největší míru nezákonností, ke kterým v průběhu vlády komunistického režimu docházelo.
Prezentovaná edice rozhlasového vysílání Svobodné Evropy (ve dnech od 20. října do 30. listopadu 1956), v podobě zachycované československými odposlechovými orgány, velmi zajímavým a přesvědčivým způsobem – v podstatě den po dni – charakterizuje bezprostřední vývoj americké politiky a propagandy vůči událostem v Maďarsku.
Zcela jednoduchá konstrukce dokázala eliminovat milionové náklady, které komunistický režim vynakládal na zcela zbytečný a účinkem se míjející provoz rušicích vysílačů.
Dne 26. června 2016 se na Ďáblickém hřbitově konalo pietní shromáždění, které se zde tradičně koná v předvečer výročí popravy Milady Horákové, Záviše Kalandry, Oldřicha Pecla a Jana Buchala. Organizátorem je Sdružení bývalých politických vězňů, jehož představitelé po roce 1989 upravili prostor, kde komunisté tajně zahrabali ostatky okolo 200 politckých vězňů. Podle některých pramenů jsou zde také uloženy ostatky parašutistů z Resslovy ulice. Jeden z projevů přenesl pan senátor Zdeněk Papoušek, s jehož svolení je zde publikován. Název zvolila redakce.
Nejrozsáhlejším souborem o činnosti vlasovských jednotek je bezesporu konvolut zpráv o vývoji vojenské a bezpečnostní situace v Praze a jejím okolí, soustředěných v převážné míře jako produkt zpravodajského a informačního systému Vojenského velitelství Velké Prahy (velitelství „Bartoš“). Edice nejdůležitějších 211 hlášení a záznamů je prvním pokusem o odborné zpracování a zveřejnění dokumentace vzniklé činností Vojenského velitelství Velké Prahy ve větším rozsahu.
Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil závěry o šetření činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek v letech 2012–2014. Publikujeme zde tiskové prohlášení odborových organizací působících v uvedených institucích k tomuto tématu.
I přes svou závažnost a vysokou historickou hodnotu nebyla až dosud v celém rozsahu prezentována zjevně neúplná fotodokumentace ohledání místa smrti Jana Masaryka a jeho bytu. Příložena je k původnímu „vyšetřovacímu“ spisu z jara 1948, nyní je součástí spisu Generální prokuratury ČSSR. Snímky pořídili fotografové Kriminální ústředny, kteří se na místo činu dostavili 10. března 1948 v 7.38 hod.
Dne 8. března 1946 prezident Edvard Beneš udělil Československý válečný kříž 1939 jedné z představitelek ženského hnutí, bývalé politické vězeňkyni a poslankyni JUDr. Miladě Horákové. Osvědčení podepsal tehdejší ministr národní obrany gen. Ludvík Svoboda. Historik Petr Blažek připomíná osudy této trojice.
