Místo Beatu lidovku. Psychologické operace maďarské rozvědky proti Rádiu Svobodná Evropa.

Martin Slávik

Pod taktovkou Moskvy se na produkování aktivních opatření podílely všechny rozvědné služby Východního bloku. Při pravidelných společných poradách byly nastavovány cíle a záměry dlouhodobých - línijních aktivních opatření. Jejich realizace byla následně Moskvou kontrolována při separátních jednáních realizovaných alespoň dvakrát ročně. Konzultantům z KGB byly prezentovány jednotlivé aktivity, které byly tou kterou službou v rámci plnění realizované. Konzultace s Moskvou byly prioritní, ale čilá vzájemná spolupráce existovala mezi všemi komunistickými rozvědkami. Logicky měli společné nepřítele. Kromě „hlavního nepřítele“ USA a Severoatlantické aliance, bylo trnem v oku všech komunistických totalitních režimů i Rádio Svobodná Evropa, popřední centrum tzv. ideologické diverze. V boji proti rádiu, komunistické tajné služby často spolupracovali a to včetně aktivních opatření.

Čtvrtého května 1971 se v Praze uskutečnilo služební jednání s pracovníkem maďarské rozvědky pplk. Jánosem Fürjesem, náčelníkem odboru BM III/I-7 (aktivní opatření, zpravodajství a rozklad emigrantských uskupení) maďarské rozvědky. Předmětem jednání byl společný postup k problematice Svobodné Evropy (SE). Záznam z tohoto jednání je jedinečný nejen mimořádně zajímavým obsahem, ale také díky specifické dikci autora, který dokument ze schůzky vytvořil. Proto dokument čtenářům přinášíme v krácené, ale neupravované verzi

Maďarští soudruzi připravili podklady pro interview, které zaslali polským přátelům. Tito s Czechowiczeminterview zpracovali a bude postupně od 1.5. otiskován v listě Népszabadság. Během tohoto seriálu budou zveřejnovány rovněž dokumenty o rozvědné práci maďarské sekce a hlavně pak o práci jednotlivých zahraničních kanceláří SE ve světe (Vídeň, Řím, Paříž), zaměří se přitom rovněž na práci institucí veřejného mínění, které jsou SE využívány (Intora, Faserinstitut, Confermca). Podle poznatků maďarských soudruhů je konkrétní zpravodajská činnost vykonávána právě těmito zahraničními kancelářemi.

Maďarští soudruzi doporučují aktivní rozpracování vídeňské kanceláře SE, protože je pro nás nejnebezpečnější vzhledem k poměrně širokému turistickému ruchu a možnostem, které ke kontaktu našich občanů na území Rakouska jsou.

Obálka českého a slovenského vydání knihy Kapitán Czechowicz splnil úkol (1972).

Kromě interview s Czechowiczem natočili s ním v Polsku také 45 min. film, který v sestřihu na 15 min poběží v maďarské televizi. Czechowitz předává maďarským soudruhům v tomto filmu dokumenty, které oni sami svou cestou získali a tak pomocí Czechowicze je legalizují. Předložili Czechowiczovi rovněž album pracovníků maďarské sekce SE. Czechowitz z nich poznal asi 30, mezi jinými i několik lehčích žen – tyto styky budou představeny jako kanál, kterým Czechowicz získával materiály z maďarské sekce. 45 minutový film budou vysílat na vysokých a středních školách při pravidelných besedách, které za maďarské MV provádějí se studenty. Odbor s. Fürjese vyškolil přednašeče, kteří do škol s filmem půjdou. Na těchto besedách na školách se již mnohokráte s problémem SE zabývali. Našim cílem, řekl s. Fürjes, je postavit protiváhu proti tvrzení, že SE představuje hlas tzv. vnitřní opozice – my na besedách ukazujeme jejich pravou tvář a lidi, kteří jsou za tím - Výbor pro SE a Američany. Odbor AO spolupracuje úzce s rozhlasem. Komise při maďarském rozhlasu provádí pečlivou analýzu programů SE a na základě toho vytváří protiváhu ve svém programu. To znamená například, že v době, kdy SE vysílá hudební programy pro mládež, vysílá maďarský rozhlas rovněž relace zahraniční hudby pro mládež. Snaží se vysílat stejné písničky a programovou skladbu jako SE.

Pokud jde o operativní rozpracování SE, jsou na tom maďarští soudruzi nyní v těžké situaci. Kádrový stav maďarské sekce SE nebyl po roce 1956 doplňován. Většina zaměstnanců sekce byla již verbována, nebo byla zverbována. Jsou před problémem podstavy nových lidí do SE. Podle jejich poznatků jsou do maďarské sekce přijímáni pouze emigranti, kteří žijí delší dobu v zahraničí. Proto vysadili v poslední době dva redaktory rozhlasu do zámoří jako emigranty. Po dvou letech by je chtěli přesunout do NSR a zaměstnat ve Svodobné Evropě. Mají dnes za úkol stát se dopisovateli různých emigrantských novin a psát občas také do SE. Tuto akci chtějí opakovat a vysadit jěště několik novinářů touto cestou. Podle jejich názoru je naše situace v tomto ohledu lehčí – v čs. sekci není dokončena kádrová obměna. Existuje teda reálná možnost podstavu nebo vysazení vhodné agentury. Oni sami mají dnes komplexní poznatky o všech pracovnících maďarské sekce, včetně intimních myšlenek.

Pplk. János Fürjes (1920)

Narodil se v r. 1920 ve Vídni jako Fuchs János. Absolvoval Vídeňskou technickou školu železného a elektrotechnického průmyslu a v letech 1938 - 1948 pracoval jako zámečník. V roce 1948 absovoval tříměsíční stranickou školu Maďarské dělnické strany a od r. 1948-1950 byl agitačně-propagační tajemník XIII. okresnho výboru strany. V r. 1950 - 1953 editor Sztálinváros Vasmű Építője, 1953 - 1956 editor Fejérmegyei Néplap. V r. 1956-1957 služba v armádě. V r. 1957 nastupuje jako operativní pracovník na 1. oddělení Národního policejního ředitelství v hodnosti kapitána.
V letech 1957-1958 operativní pracovník oddělení kontrarozvědky BM II/2. (Belügyminisztérium). Od r. 1962 přemístěn na rozvědku BM III/I (OEČ: 2179; K-371). V letech 1963-1964 vedoucí analytické skupiny, v letech 1964 - 1967 na BM III/I-5-K (vědecko-technická rozvědka), v letech 1967 - 1972 podplukovník, zástupce a později náčelník odboru BM III/I-7 (aktivní opatření, zpravodajství a rozklad emigrantských uskupení). V březnu 1972 odchází do důchodu.
Zdroj: https://www.abtl.hu/ords/archontologia/f?p=108:5:279218663609::NO::P5_PRS_ID:970201

Maďarsko neruší programy SE, ani nezakazují její poslech. Pouze dle TZ (trestního zákoníku - pozn. red.) je zakázán poslech skupinový a poslech na veřejných prostranstvích – koupalištích a podobně.

Provádějí komplexní PK (prověrka korespondence - pozn. red.) všech dopisů adresovaných SE. Často tyto dopisy přepisují, nebo na ně odpovídají na papíře SE vlastním občanům – např. žádá-li si někdo nějakou pomoc, léky, od SE, odpovědí, že oni (tedy SE) jsou pouze propagandistickým orgánem a že doporučují pisateli, aby se obrátil na Červený kříž a podobně. Vyhodnocováním PK se na odboru AO zabývá jeden soudruh, denně zpracuje 70. až 80. dopisů. Zabavují všechny dopisy zaměstnancům SE. Vyhotovují přesnou statistiku odeslaných dopisů, často sami zasílají smyšlené dopisy se žádostí o vysílání určité, obvykle vážné hudby. Nebo vezmou dopis posluchače a jeho jménem žádají SE o vysílání úplně jiných písní než žádal on (místo beatu lidovku).

Dopisy politického charakteru předávají kontrarozvědce. Již několikrát zachytili dopisy nabízející služby, spolupráci, nebo vyvolávajúcí kontakt. Porovnávají účin svých akcí na základě přesných rozborů pořadů SE pro mládež. Mají zjištěno, že do maďarského vysílání dochází řada dopisů z jižného a východního Slovenska, prosili by o provádění PK na našem území. Naopak budou provádět PK na adresy českého vysílání jakmile jim předáme adresy. 

Odbor AO provádí sám monitoring všech relací SE a dalších vysílačů. Pásky jsou uschovávány po dobu tří měsíců. Problematikou vysílačů SE, DW (Deutche Welle) a BBC se zabývá po všech stránkách 5 lidí (i operativa).

Soudruh Fürjes vyzvedl rovněž úlohu SE jako řídíceho a programového centra pro řadu emigrantských časopisů s emigrací. Jejim cílem je šířit záměry USA mezi tyto kruhy. Není to však její hlavní náplň. Emigranti v SE nemohou naprosto uplatňovat svůj názor, ale plně zastávat US linii. Tito emigranti mají však na druhé straně plnou důvěru US vedení. Těžko se nám je podaří zdiskreditovat před nimi - obvykle je zpravodajská práce Američanů tak dobrá, že jsou o poklescích zaměstnanců SE plně informováni a oni sami se k nim ochotně přiznávají, protože jim nezbývá nic jiného. To se týká také poznatků z minulosti. Když přišli k Američanům řekli jim na sebe vše – nemůžeme je tedy před nimi těmito poznatky kompromitovat. Má však cenu tyto věci v našem tisku zveřejňovat na vnitřní bázi, abychom je kompromitovali před naší veřejností. Oni sami zveřějnili již cca 150 článků s touto problematikou o SE na základě operativních materiálů.

Pokud jde o organizaci práce sdělil s. Fürjes, že do roku 1966, kdy byla provedena v rozvědce reorganizace, byly velké spory mezi odborem AO s odbory liniovými. Liniové odbory prováděly tzv. zpravodajskou činnost, poznatků však nebylo, nebo nesmělo být využíváno, aby nebyla dekonspirována agentura. Zpravodajská činnost tedy byla samoúčelná. Pak soustředili u objektů ideodiverze operativní a AO práci do jednoho centra. Praxe ukázala, poznatky lze využívat a že agentura zůstává plně konspirována. Nedošlo k žádným provalům. 

Pokud jde o spojení s agenturou v zahraničí, provádějí jej prostřednictvím nelegální sítě nebo neosobně (radio - tajnopis).

Nepodařilo se jim rozpracovat nebo proniknout do centra SE v New Yorku. Ví sice o tom, že maďarská redakce v New Yorku byla rozpuštěna, avšak v rámci Výboru SE zůstala maďarská skupina, do které se jim však nepodařilo proniknout – mají v USA špatné podmínky.

Po shlédnutí našeho filmu ŠIFRA RSE doporučil s. Fürjes abychom po zpracování 20 minutové kopie tuto promítli na tiskovém koktejlu ve Vídni, na který by byla přizvána řada NSR tisku (Frankfurter Rundschaw, který jim již otiskl jejich materiály k SE, Spiegel, Konkret, Stern a další). Cílem je získat veřejnost v Rakousku a NSR proti SE. ...

... Oni sami každoročně zařazují do televize jeden pořad o SE. Obvykle je zařazují před začátkem turistické sezony. Zveřejňují jména a fotografie náhončích SE a cestovních kanceláří, které dle jejich poznatků jsou SE využívány. U skupin provádí odbor AO falls-verbovky na základě náhodného výběru tak, aby se to stalo v těchto turistických skupinách známo a dozvěděla se o tom i SE. Cílem je dezinformace a vyvolání zdání, že většina turistů je zaverbována a v případě kontaktu ze strany SE hovoří dle instrukcí maďarské Stb. Rovněž tak provádí osobně instruktáže spolupracovníků jiných úseků i kontrarozvědky před výjezdem do jejich objektů. Po návratu si je sami vytěžují. Mezi nimi pak typují agenturu pro vysazení do zahraničí. ...

Nedávno vydali knihu o maďarském rozvědčíkovi, který pracoval v CIA a SE v letech 1959-60. Rozvědka dodala spisovateli materiál a kniha vyšla pod titulem „Muž dvojí tváře“ s mírně přikrášlenou historií dle jejich potřeb. TV podle knihy připravuje film. Lektorem knihy a scénáře byl s. Fürjes. V současné době připravují knihu o emigraci po roce 1945 a o emigraci v RSE, chtějí tam probrat celou historii emigrace, vznik Výboru SE, akci Focus, události 1956, kádrový stav SE a další. Citují dokumenty získané agenturní cestou. Kniha vyjde koncem léta. Podle jeho názoru tyto akce, rovněž tak jako propagace Czechowitcze, působí na posílení národního uvědomění.

Odbor AO má svou vlastní agenturu - experty a konzultanty podle jednotlivých problémů, které zpracovávají. Jsou to zpravodajské obdoby naší ČTK (všichni venku jsou jejich spolupracovníci), odborníci na církevní otázky, budhizmus, židovskou problematiku a j.). Sovětští přátelé jsou proti tomu, aby odbor AO měl svou vlastní agenturu, avšak jim se to osvědčuje. Je jen jedno nebezpečí, že pracovník AO, který zároveň řídí agenturu, sklouzne na ryze operativní pojetí úkolu a námětovou činnost dá bokem. Osvědčilo se jim, že jeden pracovník řídí vždy pouze jednoho agenta. Protože operativec nemůže žít jen z jednoho spolupracovníka, musí nutně také pracovat námětově. Používají jen vysoce kvalifikované agentury. K vyvolání protiamerické nálady, třea v jihovýchodní Asii, založili v NSR fiktivní budhistickou společnost a jejich jménem vedou korespondenci se světovou budhistickou federací. K tomu nutně potřebují vysoce kvalifikovaného odborníka jako spolupracovníka. Rovněž tak zpracovávají pomocí jiného agenta církevní problematiku v jižní Americe, rovněž s protiamerickým zaměřením...

Dokumenty z produkce československé komunistické rozvědky dokumentující spolupráci mezi rozvědkami Východního bloku jsou velmi cenným a zajímavým zdrojem informací hned z několika důvodů. Potvrzují výše uvedené tvrzení o moskevské koordinaci aktivit a vazalském postavení ostatných služeb. S ohledem ke způsobu, jakým se některé země postavily ke své komunistické minulosti, kde materiály z produkce tajných služeb komunistických režimů zůstávají dodnes nepřístupné veřejnosti, jsou materiály z pražského archivu, zdrojem, který alespoň parciálně tuto činnost odkrývá a umožňujě seznámit s nimi širokou veřejnost. 

 


1Pplk. Andrzej Czechowitz nar. 1937, příslušník - nelegál polské Státní bezpečnosti – Służba Bezpieczeństwa, který od roku 1963 působil v zahraničí. Sedm let pracoval v polské sekci Rádia Svobodná Evropa. Po návratu do Polska byl masivně využíván na propagandistické účely. Další info viz databáze IPN, dostupné na: http://katalog.bip.ipn.gov.pl/informacje/35859