Vítězný únor cenzurovaný

Petr Blažek

Dne 25. února 1948 se v Praze uskutečnila manifestace, na které předseda Komunistické strany Československa a předseda vlády Klement Gottwald oznámil shromážděnému davu, že prezident republiky Edvard Beneš přistoupil na jeho řešení vládní krize a podepsal odvolací a jmenovací dekrety, které mu předložil. Tato událost je občas chybně situována na Staroměstské náměstí, jedná se o záměnu s jinou komunistickou manifestací z 21. února 1948. Ve skutečnosti řečnili Klement Gottwald a další komunističtí představitelé v dolní části Václavského náměstí z improvizované tribuny, vytvořené z korby nákladního vozu.

K záměně patrně přispěla skutečnost, že na Václavské náměstí přijel okolo 17. hodiny odpoledne Klement Gottwald v doprovodu generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského, který byl za necelých pět let popraven společně s dalšími vysokými komunistickými funkcionáři a jeho jméno nemělo být s „Vítězným únorem“ spojováno. Filmové záběry a fotografie, kde byl vidět Rudolf Slánský, nebyly po jeho popravě používány.

Na tomto místě publikujeme celkem 17 snímků z knihy Vítězný únor ve fotografii, kterou vydalo Kulturní a propagační oddělení sekretariátu ÚV KSČ v únoru 1949, tedy ještě před pádem Rudolfa Slánského. Je mezi nimi i několik fotografií s Rudolfem Slánským. Fotografie otištěné v této knize ovšem byly také pečlivě vybrány a některé byly podle všeho upraveny. Jedná se o snímky zachycující Václavské náměstí - není z nich dobře patrné, že účastníci manifestace zaplnili pouze jeho část. Kniha rovněž obsahuje snímek, na kterém je zachycen Vladimír Clementis na výše uvedené manifestaci na Staroměstském náměstí 21. února 1948, kde hovořil Klement Gottwald. Tato fotografie byla sice po Clementisově popravě používána, ale v cenzurované podobě - popravený byl jednoduše vyretušován (obě verze jsou dostupné na portálu Totalita.cz). Na jednom ze snímků je rovněž Marie Švermová, která byla také na počátku padesátých let zatčena, ale na rozdíl od Clementise a Slánského nebyla popravena. Ve vězení strávila pět let. 

Snímky ukazují pečlivou organizovanou formu této manifestace na Václavském náměstí, včetně vlajkové výzdoby a pečlivě seřazených zástupů. Jak je známo z dokumentace ministerstva vnitra,[1] odehrávala se pod dohledem bezpečnostních složek, jejichž příslušníci příznačně sehráli roli spoluorganizátorů. 

Autoři fotografií nejsou v knize uvedeni. Publikaci připravil Vilém Kún a podle tiráže vyšla v nákladu 20 750 výtisků. 

 

Kniha vyšla v roce 1949, tedy před pádem Rudolfa Slánského

   

Jako improvizovaná tribuna posloužil nákladní vůz

 

Ministr informací Václav Kopecký při projevu před příjezdem Klementa Gottwalda a Rudolfa Slánského

 

Ministr Zdeněk Nejedlý před příjezdem Klementa Gottwalda a Rudolfa Slánského

   

Na zadní sedačce černého vozu přijíždějí Klement Gottwald (vlevo) a Rudolf Slánský, který se nedožije konce budovatelské pětiletky. Dne 3. prosince 1952 byl popraven na dvoře pankrácké věznice. Jeho údajná poslední slova podle záznamu o popravě zněla: „Mám to, co jsem si zasloužil!"

 

Klement Gottwald oznamuje vítězství. Vpravo od něho jsou Václav Kopecký, Zdeněk Nejedlý a Viliam Široký

 

Klement Gottwald, Václav Kopecký, Zdeněk Nejedlý, Viliam Široký. Marie Švermová a Václav Nosek  

   

Vladimír Clementis, Rudolf Slánský, Klement Gottwald, Zdeněk Nejedlý, Viliam Široký. Historka o papuše Clementise (využil ji Milan Kudera v Knize smíchu a zapomnění, první díl nese název Clementisova čepice), kterou měl půjčit Klementu Gottwaldovi, aby nenastydnul, zřejmě vznikla na základě retuše jiné fotky (zachycující projev Gottwalda na Staroměstském náměstí 21. 2. 1948) 

 

Předseda vlády Klement Gottwald a ministr vnitra Václav Nosek


[1] Srov. BLAŽEK, Petr: Únorový převrat pohledem Ústředny StB při ministerstvu vnitra. In: Paměť a dějiny, roč. 2, č. 1 (2008), s. 102–115. Projev Klementa Gottwalda je dostupný zde, údajně byl také upraven. Dobové filmové týdeníky jsou pak dostupné zde (od 14:56 min.)

PhDr. Petr Blažek, Ph.D. (nar. 1973) – český historik a publicista. Pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů, zástupce ředitele Centra pro dokumentaci totalitních režimů.