Včera proběhl v Senátu Parlamentu České republiky velmi zajímavý seminář Ústav pro studium totalitních režimů po deseti letech, na nějž byli na rozdíl od cenzurovaného červnového setkání pozváni zakladatelé ÚSTR i Archivu bezpečnostních složek.

Tato kritická studie opírající se o spojení kritické epistemologie s existenciální ontologií připomíná jedinečný příběh české političky a feministky Milady Horákové. Na základě dobových dokumentů, mediálních prohlášení, ale i posledních slov, která dr. Horáková pronesla před popravou, ukazuje, k jakým zásadním a dlouhodobým proměnám došlo po roce 1948 vlivem totalitární praxe v českém ženském hnutí a společnosti a jaký dopad měly tyto negativní změny i na obnovující se ženský aktivismus a genderový diskurs po roce 1989.

Vážené vedení ÚSTR a vážení členové Rady Ústavu, dne 6. září 2017 byl na webových stránkách ÚSTR zveřejněn nepodepsaný dopis, ve kterém se „vedení ÚSTR ohrazuje vůči kampani vedené proti historičce Blaive“. Jelikož podle zákona 181/2007 Sb. se „vedením“ myslí Rada Ústavu a ředitel Ústavu, rozhodl jsem se jako zaměstnanec této instituce vyslovit veřejný nesouhlas nejen s anonymizující formou tohoto dopisu, ale zejména  Vám chci níže přiloženým textem připomenout, že  dopis je v přímém rozporu s výše  citovaným zákonem, neboť Ústav má dle zákona zkoumat a nestranně hodnotit dobu komunistické nesvobody,..

Obhájil Ústav pro studium totalitních režimů po první dekádě nárok na svou existenci? Hosty Veroniky Sedláčkové (Pro a proti - ČRo Plus) byli člen rady ÚSTR zastupitel Prahy 2 Michal Uhl (Zelení) a historik a bývalý první ředitel ústavu Pavel Žáček.

V politologických slovnících nebo encyklopediích politiky se pod pojmem „gerontokracie“ skrývá způsob vlády v nedemokratických režimech. V komunistických režimech existovala například pod rouškou „stability kádrů“. Problém, kdy se politik dostává na vedoucí místo nebo na něm setrvává ve věku, kdy je výrazně za zenitem své výkonnosti, nemusí vést nutně jen ke konzervativismu...

Odbor archivní správy ministerstva vnitra udílí každoročně čestné medaile významným archivářům. Letos ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) udělil medaili i PhDr. Emilii Benešové, vedoucí oddělení foto-fono-kino dokumentů a služeb veřejnosti Národního archivu v Praze za „dlouhodobý a významný přínos pro české archivnictví a při příležitosti životního jubilea“. 

V odpovědi na zamítavou odpověď Z. Hazdry zakladatel a první ředitel ÚSTR a ABS Pavel Žáček odpověděl, že cílem současného vedení ÚSTR podle jeho názoru rozhodně není "kritická reflexe" čehokoliv, ale likvidace této paměťové instituce, jejíž zřízení stálo mnoho sil řady slušných lidí. Nikdy nepochopili a stále ještě nechápou, proč byla zřízena a co má vlastně dělat. Považuji tuto reakci za další projev arogance a cenzury, se kterou se setkávám od roku 2013 (Foglová - Matějka - Hazdra). Bohužel to vychází z jakési zastydlé formy normalizačního myšlení a chování, což je pochopitelně paradox, protože jedním z úkolů ÚSTR mělo být nás těchto přežívajících projevů zbavovat a nikoliv udržovat a rozvíjet. Ale všeho do času.

Dnes uplynulo deset let od tragické smrti spisovatele, politického vězně, exulanta, vlastence a milovníka silných aut Jana Beneše, který natrvalo zapsal do české literatury, ale také do složitých československých politických dějin 20. století.

Z odbojové historie továrny a.s. Walter v Praze XVII. - Jinonicích je snad známa pouze stávka a následné nepokoje z přelomu srpna a září 1941. V podstatě v pozadí stále zůstává její nejsvětlejší kapitola z vyvrcholení boje proti německým okupantům v květnu 1945.

K málo známým kapitolám konce druhé světové války patří operace americké zpravodajské služby - Office of Strategic Services (OSS) v českých zemích za květnového povstání roku 1945. Počátek vážného zájmu Američanů o území protektorátu, a zejména pak o Prahu, je však nutno datovat řadu měsíců zpět.