Studie

Osobnost velkého muže církve pražského arcibiskupa Josefa Berana si odborná i laická veřejnost nejčastěji spojí s tříletým vězněním v koncentračních táborech Terezín a Dachau, pronásledováním katolické církve komunistickým režimem, protiprávní internací na různých místech a zákazem výkonu arcibiskupského úřadu, končícím v podstatě vyhoštěním z Československa u příležitosti převzetí kardinálské hodnosti v Římě v roce 1965.

V druhé polovině roku 1959 se změnila politika Sovětského svazu i jeho satelitů vůči Kubě. Nezastupitelnou úlohu v tomto procesu sehrála sovětská rozvědka, I. hlavní správa KGB při Radě ministrů SSSR pod vedením gen. Alexandra Michailo­viče Sacharovského, která do složité zahraničněpolitické operace získání důležitého předmostí na západní polokouli zapojila i bezpečnostní služby komunistických satelitů. Rozsah čs. pomoci v bezpečnostní oblasti a vliv československé Státní bezpečnosti na Kubě zůstával v podstatě až dosud na okraji odborného zájmu.
 

Návrh na zatčení prof. Jaroslava Krejčího (ABS)

Dne 17. února 2016 se v Praze uskutečnila konference k 100. výročí narození prof. Jaroslava Krejčího. Jedním z vystupujících byl badatel Radek Schovánek, který hovořil o perzekuci tohoto nezávislého českého intelektuála po roce 1948. Zabýval se také okolnostmi založení centrálního registru svazků Státní bezpečnosti v roce 1954.

Tématem historické studie Zlatuše Kukánové je likvidace a obnova československé diplomacie v letech 1939–1945. Ze 74 prvorepublikových československých zastupitelských úřadů existovalo a fungovalo nepřetržitě během druhé světové války 18 vyslanectví, generálních konzulátů a konzulátů především ve Francii a francouzských koloniích, Velké Británii a jejích dominiích a v USA. Většina pracovníků československé diplomatické služby obstála se ctí během nacistické okupace bez ohledu na to, zda byli diplomaty, úředníky nebo pomocným personálem.