I přes svou závažnost a vysokou historickou hodnotu nebyla až dosud v celém rozsahu prezentována zjevně neúplná fotodokumentace ohledání místa smrti Jana Masaryka a jeho bytu. Příložena je k původnímu „vyšetřovacímu“ spisu z jara 1948, nyní je součástí spisu Generální prokuratury ČSSR. Snímky pořídili fotografové Kriminální ústředny, kteří se na místo činu dostavili 10. března 1948 v 7.38 hod. 

Na sklonku minulého roku zaslouženě vzbudila nemalou pozornost publikace Václavy Jandečkové o smrti Jana Masaryka a vyšetřování této kauzy Státní bezpečnosti. Historik Pavel Žáček oceňuje autorku za odvahu, se kterou přistoupila k tak závažnému tématu, jakým je smrt syna zakladatele československého státu. Současně se vrací k výsledkům státních institucí, které vznikly mimo jiné proto, aby osvětlily klíčové kauzy v dějinách komunistického režimu.

Osvědčení

Dne 8. března 1946 prezident Edvard Beneš udělil Československý válečný kříž 1939 jedné z představitelek ženského hnutí, bývalé politické vězeňkyni a poslankyni JUDr. Miladě Horákové. Osvědčení podepsal tehdejší ministr národní obrany gen. Ludvík Svoboda. Historik Petr Blažek připomíná osudy této trojice.

Velitel operativně-čekistické skupiny „Fakel“ J. A. Kozlov (alias „Bogun“), foto: Hornické muzeum Příbram

V uplynulém týdnu, během mezinárodního festivalu proti totalitě Mene Tekel, byla česká veřejnost i historická obec pozvána dvěma bývalými řediteli Archivu Bezpečnostní služby Ukrajiny Dr. Volodymyrem Vjatrovičem a Dr. Ihorem Kulykem, k návštěvě badatelny v Kyjevě, kde jsou na základě současné ukrajinské legislativy zpřístupňovány badatelům archiválie z někdejšího operativního archivu Výboru Státní bezpečnosti (KGB) USSR. Historik Pavel Žáček přibližuje tyto unikátní historické prameny a odkazuje na články, které napsal na jejich základě.

Aurora před ÚSTR 7. 11. 2014

Miroslav Vodrážka se ve svém textu zabývá kontextem dlouholetého politického sporu o minulost. Jak autor napsal, text vznikl z důvodů sociálně morální psychohygieny, aby se společnost v budoucnosti nemohla (opět) vymlouvat, že netušila, že byla politiky a levicí (opět) podvedena. Mezi hlavní témata patří konec postkomunismu, spor o komunistickou minulost, normalizace Ústavu pro studium totalitních režimů a politické pokrytectví levice.

Rudolf Slánský a Klement Gottwald přijíždí na Václavské náměstí 25. 2. 1948

Dne 25. února 1948 se v Praze uskutečnila manifestace, na které předseda Komunistické strany Československa a předseda vlády Klement Gottwald oznámil shromážděnému davu vítězství. Na místo přijel v doprovodu Rudolfa Slánského, který byl později popraven. Na improvizované tribuně byli vedle jiných také náměstek ministra zahraničí Vladimír Clementis (rovněž později popravený) a Marie Švermová (později také zatčená). V roce 1949 vyšla publikace, která obsahuje unikátní fotografie.

Závazek ke spolupráci 'Zdroj: IPN)

Polský Ústav národní paměti poskytl 22. února 2016 zájemcům o studium svazek komunistické Bezpečnostní služby (SB) vedený k Lechu Wałęsovi z období, kdy byl v letech 1970-1976 registrován jako tajný spolupracovník s krycím jménem „Bolek“ (obsahuje i pozdější dokumenty, týkající se pohybu svazku). Obsahuje přes 800 stran dokumentace, včetně vlastnoručně podepsaného závazku, jehož překlad zde publikujeme.

První strana zprávy z varšavské rezidentur FMV (ABS)

Polský Ústav národní paměti informoval 18. února 2016 o získání dokumentů dokládajících spolupráci agenta „Bolka“ s komunistickou tajnou službou (pod tímto krycím jménem byl v letech 1970–1976 registrován jako tajný spolupracovník Bezpečnostní služby Lech Wałęsa), včetně podepsaného závazku, vlastnoručně podepsaných směnek a rukou psaných hlášení. Tyto informace potvrzují pravdivost zprávy, kterou v roce 1981 získal pracovník Státní bezpečnosti ve Varšavě. Zde ji publikujeme poprvé v originálním znění (v roce 2012 vyšla polsky). 

Návrh na zatčení prof. Jaroslava Krejčího (ABS)

Dne 17. února 2016 se v Praze uskutečnila konference k 100. výročí narození prof. Jaroslava Krejčího. Jedním z vystupujících byl badatel Radek Schovánek, který hovořil o perzekuci tohoto nezávislého českého intelektuála po roce 1948. Zabýval se také okolnostmi založení centrálního registru svazků Státní bezpečnosti v roce 1954.

Kříž vztyčený v roce 1968 na ďáblickém pohřebišti

Stenozáznam veřejného slyšení, které se uskutečnilo v Senátu Parlamentu České republiky 10. prosince 2015. Jeho hlavním tématem byla budoucnost čestného pohřebiště politických vězňů v Ďáblicích. Mezi vystupujícími byli příbuzní obětí, historici, zástupci občanských sdružení a státních institucí.  

Stránky