Ája Vrzáňová a Miloš Šuchma v Praze po roce 1989

Před několika dny zemřela v New Yorku dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová, provdaná Steindlerová. Na setkání s výjimečnou osobností vzpomíná  Miloš Šuchma, bývalý šéfredaktor časopisu Západ, kde vyšel v roce 1980 s královnou ledové plochy rozhovor, v němž poprvé popsala okolnosti svého rozhodnutí nevrátit se na počátku padesátých let zpátky do Československa (rozhovor publikujeme zde). 

Ája Vrzáňová

Paní Ája Vrzáňová (provdaná Steindlerová), která zemřela 30. července 2015, patřila mezi nejúspěšněj­ší československé sportovce. Dvakrát vyhrála mistrovství světa (1949 a 1950). Po získání druhého titulu mistryně světa se nevrátila zpět do vlasti. Stala se pak jednou z největších krasobruslařských hvězd v americké revui. V roce 1980 popsala okolnosti svého odchodu z Československa v rozhovoru, který poprvé vyšel v exilovém časopise Západ a který zveřejňujeme se souhlasem šéfredaktora tohoto periodika Miloše Šuchmy (jeho osobní vzpomínku na královnu ledové plochy publikujeme zde).

Když ministr vnitra Richard Sacher oznámil počátkem jara 1990, že nechal přesunout svazky některých disidentů do fondu Z, vytvořil v části veřejnosti představu jakéhosi supertajemného archivu, kterou se dodnes nepodařilo úplně vyvrátit. Badatel Radek Schovánek vysvětluje, za jakých okolností tento fond vznikl a jaké spisy se do něho ukládaly. Na konci článku je odkaz na webovou stránku, kde jsou dostupné tři archivní protokoly k tomuto fondu. 

Boj o budovu rozhlasu na Vinohradech v květnu 1945

V letošním roce se v řadě států připomínalo nejen půlkulaté výročí skončení 2. světové války, ale také předcházející boje. Místopředseda Českého a slovenského sdružení v Kanadě a bývalý šéfredaktor časopisu Západ Miloš Šuchma ve vzpomínkovém textu přibližuje válečné události, kterých byl svědkem jako dítě. Popisuje také atmosféru letošních květnových oslav osvobození Plzně americkou armádou.

Dne 13. července 2015 se od 17.00 hod. uskuteční v galerii Novoměstská radnice (Karlovo nám. 1/23, Praha 2) vernisáž výstavy akademického malíře Pavla Vošického Přišlí včas. Výstava potrvá do 13. září 2015. Kurátorem je David Bartoň. Výstavu připravila ve spolupráci s Novoměstskou radnicí nezisková organizace Art for Good, na jejíž webové stránce je dostupná většina vystavených kreseb.

Otevřený dopis Českého a slovenského sdružení v Kanadě předsedovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi z 29. června 2015, ve kterém jeho zástupci děkují za zájem o výstavbu Památníku obětem komunismu v Ottawě, vyslovují podporu současné zahraniční politice české vlády a současně kriticky komentují situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů, vliv předsedy politického hnutí ANO Andreje Babiše a změnu lustračního zákona. 

Český rozhlad Plus v pořadu Pro a proti se ptá: Má ale taková omluva dnes ještě smysl? Ptáme se na to ředitelky Platformy evropské paměti a svědomí Neely Winkelmannové a předsedy Národní rady Klubu českého pohraničí Milana Richtera.

The State security officers thought namely that they had found a primitive copying device.

Záznam ukrajinské televize s ředitelem archivu polského IPN R. Leskiewiczem a bývalým ředitelem ÚSTR Pavlem Žáčkem o otevírání archivů bývalých tajných služeb.

Diskuse Knihovny Václava Havla o spolupráci Egona Bondyho se Státní bezpečností, vztahu této skutečnosti k jeho dílu a také o ochotě a schopnosti zdejší společnosti obdobná fakta reflektovat, se zúčastnili Petr Blažek, Radek Schovánek, Marek Vajchr a Miroslav Vodrážka. Debatu moderoval Adam Drda.

Protestní happening k výročí zahájení Velké říjnové revoluce, čtvrtek 6. listopadu 2014 (17.00 hod.) před budovou Lidového domu. Cílem akce bylo upozornit veřejnost na proměnu společenského paradigmatu při hodnocení naší nedávné minulosti a na snahu zpochybňovat totalitní charakter komunistického režimu...

Příběh o zkoušce demokracie aneb jak je stranická prestiž důležitější než zákon. Historik Adrian Portmann popisuje dosavadní tristní postup Senátu PČR ve věci porušení zákona při volbě členů Rady ÚSTR. Michal Uhl a Jan Bureš nesplnili v okamžiku svého zvolení do toho orgánu všechny zákonné podmínky pro výkon funkce.

Usměrňovat výklad dějin zákonem zakládá nevyhnutelně na problém. Je to jako chtít vtěsnat nebesa do koše na prádlo. Ukrajinská státotvorná historiografie postrádala vždy onen asertivní dosah, jaký je vlastní obdobné škole polské, maďarské nebo velmocenským komplexům sloužícím názorům rusocentrickým. Jistě též ve snaze této důsažnosti napomoci odhlasoval bez jakékoli diskuse ukrajinský parlament 9. dubna 2015, symbolicky na Zelený čtvrtek pravoslavných Velikonoc, soubor zákonů, které velmi rozmáchle tematizují dějiny. Historik a publicista David Svoboda se zamýšlí nad současnou dekomunizační vlnou na Ukrajině. 

Stránky