Důchodce Boulička

U příležitosti desátého výročí úmrtí Karla Kryla vyšla útlá knížečka s příspěvky jeho přátel a známých. František Stárek Čuňas napsal vzpomínku o vzniku písně Důchodce, kterou Karel Kryl v roce 1967 složil v Teplicích. S jeho souhlasem tento text zveřejňujeme, společně s nedávno nalezenou fotografií hlavního protagonisty a takříkajíc muže, který stál pro důchodce modelem. 

Peter Rendek přibližuje pozoruhodné dílo malíře Zoltána Básthyho, které v roce 1950 vytvořil v maďarském Šopronu. Jedná se o fresku v místním karmelitánském kostele, na které je zachycen sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin jako padlý démon, kterého porazil archanděl Michael. Vzhledem k tomu, že v tomto období všude kolem probíhala rozsáhlá perzekuce církví maďarskými komunisty, je možné tento počin klasifikovat téměř jako odbojovou činnost.

Josef Vondruška, zdroj: http://www.kriminal-minkovice.wbs.cz/

Tématem článku psychoanalytičky Olgy Marlinové je vytěsňování traumatických zážitků z minulosti. Jak autorka zdůrazňuje, nevyřešené společenské konflikty se stále projevují v nezpracované formě ve vzájemném napadání a osočování mezi našimi politiky i mezi lidmi v jiných oblastech života společnosti. Přestože článek napsala již před pěti lety, neztratil svou aktuálnost. Dokládá to i státní vyznamenání, které získal před několika týdny od prezidenta republiky Ludvík Karl, spoluodpovědný za otrockou práci vězňů v Minkovicích před listopadem 1989.

Mirek Vodrážka nově otevřel před několika měsíci diskusi o dlouholeté tajné spolupráci Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho se Státní bezpečností (registrován byl postupně pod krycími jmény „Klíma“, „Mao“ a „Oskar“). V novém textu autor komentuje dosavadní diskusi a kriticky v něm hodnotí postoje současné české levice k tumuto tématu.

Historička Václava Jandečková komentuje doposud neznámé dokumenty k proslulé akci StB „Kámen“. Nové prameny jsou publikovány v příloze jejího článku.

V letošním roce uplynulo šedesát let od zavraždění představitele slovenského nacionálního exilu Matúše Černáka v Mnichově. Americká tajná služba zpřístupnila dokumenty, které objasňují tento teroristický čin Státní bezpečnosti. Badatel Radek Schovánek doplňuje dosavadní historický výzkum o tomto případu. 

K významným organizacím pražského jara patřil Klub angažovaných nestraníků – KAN. Publicista Miloš Šuchma vzpomíná na jeho založení a činnost, kterou násilně ukončila srpnová okupace Československa.

V letošním roce vydá Centrum pro dokumentaci totalitních režimů poprvé knižně soubor komentářů Pavla Tigrida, které pronesl v Rádiu Svobodná Evropa v letech 1951–1952. V ukázce z připravované knihy se Pavel Tigrid zabývá tématem uprchlíků před komunistickým režimem a přibližuje okolnosti jednoho z dramatických útěků, který se odehrál na počátku padesátých let.

Dne 28. září 2008 Evropský parlament přijal usnesení s návrhem, aby se 23. srpen stal „Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu". Konkrétní den byl zvolen s odkazem na spojeneckou smlouvu mezi Německem a Sovětským svazem z 23. srpna 1939, která obsahovala tajný dodatek o rozdělení sféry vlivu na evropském kontinentu mezi dvěma totalitními režimy. Při příležitosti dnešního výročí této tragické události publikujeme českou verzi zmíněného usnesení Evropského parlamentu.

Vzpomínku na okolnosti vzniku písně Pan Leonid Iljič napsal Jan Vodňanský, kterého inspirovaly okolnosti pohřbu sovětského diktátora Leonida Iljiče Brežněva v listopadu 1982. Zvukovou nahrávku této písně zde publikujeme s jeho souhlasem k výročí srpnové „bratrské pomoci“.

Dne 29. července 2015 odeslali představitelé Konfederace politických vězňů ČR otevřený dopis vládě ČR, Legislavní radě vlády ČR, senátorům a poslancům Parlamentu ČR. Komentují v něm dosavadní výsledky naplňování zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. Vedle jiného s odkazem na stanovisko ministerstva obrany kritizují Archiv bezpečnostních složek, který nezvládá vypracovávat odborné posudky a digitalizovat archivní dokumenty.

Ája Vrzáňová a Miloš Šuchma v Praze po roce 1989

Před několika dny zemřela v New Yorku dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová, provdaná Steindlerová. Na setkání s výjimečnou osobností vzpomíná  Miloš Šuchma, bývalý šéfredaktor časopisu Západ, kde vyšel v roce 1980 s královnou ledové plochy rozhovor, v němž poprvé popsala okolnosti svého rozhodnutí nevrátit se na počátku padesátých let zpátky do Československa (rozhovor publikujeme zde). 

Ája Vrzáňová

Paní Ája Vrzáňová (provdaná Steindlerová), která zemřela 30. července 2015, patřila mezi nejúspěšněj­ší československé sportovce. Dvakrát vyhrála mistrovství světa (1949 a 1950). Po získání druhého titulu mistryně světa se nevrátila zpět do vlasti. Stala se pak jednou z největších krasobruslařských hvězd v americké revui. V roce 1980 popsala okolnosti svého odchodu z Československa v rozhovoru, který poprvé vyšel v exilovém časopise Západ a který zveřejňujeme se souhlasem šéfredaktora tohoto periodika Miloše Šuchmy (jeho osobní vzpomínku na královnu ledové plochy publikujeme zde).

Když ministr vnitra Richard Sacher oznámil počátkem jara 1990, že nechal přesunout svazky některých disidentů do fondu Z, vytvořil v části veřejnosti představu jakéhosi supertajemného archivu, kterou se dodnes nepodařilo úplně vyvrátit. Badatel Radek Schovánek vysvětluje, za jakých okolností tento fond vznikl a jaké spisy se do něho ukládaly. Na konci článku je odkaz na webovou stránku, kde jsou dostupné tři archivní protokoly k tomuto fondu. 

Boj o budovu rozhlasu na Vinohradech v květnu 1945

V letošním roce se v řadě států připomínalo nejen půlkulaté výročí skončení 2. světové války, ale také předcházející boje. Místopředseda Českého a slovenského sdružení v Kanadě a bývalý šéfredaktor časopisu Západ Miloš Šuchma ve vzpomínkovém textu přibližuje válečné události, kterých byl svědkem jako dítě. Popisuje také atmosféru letošních květnových oslav osvobození Plzně americkou armádou.

Stránky