Kauza

Činnost vojenské kontrarozvědky (VKR) v období komunistického režimu byla dlouhou dobu stranou zájmu veřejnosti. Z publikovaných struktur Státní bezpečnosti bylo zřejmé, že sice byla její součástí, ale personální obsazení a její agentura zůstávaly na rozdíl od ostatních útvarů tajné policie dlouhou dobu neznámé,..

Na 24. schůzi Senátu Parlamentu České republiky dne 26. května 2016 prezentoval zpravodaj Jiří Oberfalzer dva dny staré usnesení 23. schůze Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice k výroční zprávě Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2015, který plénu Senátu Parlamentu ČR historicky poprvé doporučil tuto výroční zprávu zamítnout.

Na sklonku minulého roku zaslouženě vzbudila nemalou pozornost publikace Václavy Jandečkové o smrti Jana Masaryka a vyšetřování této kauzy Státní bezpečnosti. Historik Pavel Žáček oceňuje autorku za odvahu, se kterou přistoupila k tak závažnému tématu, jakým je smrt syna zakladatele československého státu. Současně se vrací k výsledkům státních institucí, které vznikly mimo jiné proto, aby osvětlily klíčové kauzy v dějinách komunistického režimu.

Mirek Vodrážka nově otevřel před několika měsíci diskusi o dlouholeté tajné spolupráci Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho se Státní bezpečností (registrován byl postupně pod krycími jmény „Klíma“, „Mao“ a „Oskar“). V novém textu autor komentuje dosavadní diskusi a kriticky v něm hodnotí postoje současné české levice k tumuto tématu.

Dne 29. července 2015 odeslali představitelé Konfederace politických vězňů ČR otevřený dopis vládě ČR, Legislavní radě vlády ČR, senátorům a poslancům Parlamentu ČR. Komentují v něm dosavadní výsledky naplňování zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. Vedle jiného s odkazem na stanovisko ministerstva obrany kritizují Archiv bezpečnostních složek, který nezvládá vypracovávat odborné posudky a digitalizovat archivní dokumenty.

Spisy Státní bezpečnosti nově již nedigitalizuje Ústav pro studium totalitních režimů, ale Archiv bezpečnostních složek. Média o této významné změně referovala pouze okrajově. Koncem minulého roku prosadila Rada ÚSTR výrazné změny v digitalizaci a vytváření evidencí v Ústavu pro studium totalitních režimů. Téměř celá tato agenda přejde nejpozději k 1. dubnu 2015, tedy v těchto dnech, z vůle Rady na Archiv bezpečnostních složek. Souvislosti a dopady tohoto kroku popisuje Adrian Portmann.

Firma bývalého příslušníka komunistické civilní rozvědky Juraje Širokého, který úspěšně obchoduje se slovenskou vládou, má v současnosti velký problém. Její restrukturalizace posvěcená vládou totiž znamená likvidaci většiny jejích subdodavatelů.