Tato kritická studie opírající se o spojení kritické epistemologie s existenciální ontologií připomíná jedinečný příběh české političky a feministky Milady Horákové. Na základě dobových dokumentů, mediálních prohlášení, ale i posledních slov, která dr. Horáková pronesla před popravou, ukazuje, k jakým zásadním a dlouhodobým proměnám došlo po roce 1948 vlivem totalitární praxe v českém ženském hnutí a společnosti a jaký dopad měly tyto negativní změny i na obnovující se ženský aktivismus a genderový diskurs po roce 1989.

Vážené vedení ÚSTR a vážení členové Rady Ústavu, dne 6. září 2017 byl na webových stránkách ÚSTR zveřejněn nepodepsaný dopis, ve kterém se „vedení ÚSTR ohrazuje vůči kampani vedené proti historičce Blaive“. Jelikož podle zákona 181/2007 Sb. se „vedením“ myslí Rada Ústavu a ředitel Ústavu, rozhodl jsem se jako zaměstnanec této instituce vyslovit veřejný nesouhlas nejen s anonymizující formou tohoto dopisu, ale zejména  Vám chci níže přiloženým textem připomenout, že  dopis je v přímém rozporu s výše  citovaným zákonem, neboť Ústav má dle zákona zkoumat a nestranně hodnotit dobu komunistické nesvobody,..

Obhájil Ústav pro studium totalitních režimů po první dekádě nárok na svou existenci? Hosty Veroniky Sedláčkové (Pro a proti - ČRo Plus) byli člen rady ÚSTR zastupitel Prahy 2 Michal Uhl (Zelení) a historik a bývalý první ředitel ústavu Pavel Žáček.

V politologických slovnících nebo encyklopediích politiky se pod pojmem „gerontokracie“ skrývá způsob vlády v nedemokratických režimech. V komunistických režimech existovala například pod rouškou „stability kádrů“. Problém, kdy se politik dostává na vedoucí místo nebo na něm setrvává ve věku, kdy je výrazně za zenitem své výkonnosti, nemusí vést nutně jen ke konzervativismu...

Odbor archivní správy ministerstva vnitra udílí každoročně čestné medaile významným archivářům. Letos ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) udělil medaili i PhDr. Emilii Benešové, vedoucí oddělení foto-fono-kino dokumentů a služeb veřejnosti Národního archivu v Praze za „dlouhodobý a významný přínos pro české archivnictví a při příležitosti životního jubilea“. 

V odpovědi na zamítavou odpověď Z. Hazdry zakladatel a první ředitel ÚSTR a ABS Pavel Žáček odpověděl, že cílem současného vedení ÚSTR podle jeho názoru rozhodně není "kritická reflexe" čehokoliv, ale likvidace této paměťové instituce, jejíž zřízení stálo mnoho sil řady slušných lidí. Nikdy nepochopili a stále ještě nechápou, proč byla zřízena a co má vlastně dělat. Považuji tuto reakci za další projev arogance a cenzury, se kterou se setkávám od roku 2013 (Foglová - Matějka - Hazdra). Bohužel to vychází z jakési zastydlé formy normalizačního myšlení a chování, což je pochopitelně paradox, protože jedním z úkolů ÚSTR mělo být nás těchto přežívajících projevů zbavovat a nikoliv udržovat a rozvíjet. Ale všeho do času.

Dnes uplynulo deset let od tragické smrti spisovatele, politického vězně, exulanta, vlastence a milovníka silných aut Jana Beneše, který natrvalo zapsal do české literatury, ale také do složitých československých politických dějin 20. století.

Z odbojové historie továrny a.s. Walter v Praze XVII. - Jinonicích je snad známa pouze stávka a následné nepokoje z přelomu srpna a září 1941. V podstatě v pozadí stále zůstává její nejsvětlejší kapitola z vyvrcholení boje proti německým okupantům v květnu 1945.

K málo známým kapitolám konce druhé světové války patří operace americké zpravodajské služby - Office of Strategic Services (OSS) v českých zemích za květnového povstání roku 1945. Počátek vážného zájmu Američanů o území protektorátu, a zejména pak o Prahu, je však nutno datovat řadu měsíců zpět.

Před devíti lety (21. dubna 2008) vláda ČR usnesením č. 447/2008 k zabezpečení plnění úkolů ve věci vybudování Národního digitálního archivu (NDA) schválila čerpání finančních prostředků na vybudování NDA ve výši 400 mil. Kč. Rovněž nařídila zabezpečit počínaje rokem 2011 finanční prostředky na financování provozních nákladů na chod NDA, a to ve výši 6 % pořizovacích nákladů, tj. 24 mil. Kč ročně...

V souvislosti s novým soudním procesem v Paříži se objevila nová vlna zájmu o známého teroristu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století Carlose alias Šakala, včetně informací o jeho pobytech v Československu.

Měsíc před oficiální návštěvou generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Leonida Iljiče Brežněva v Československu v květnu 1978, pobýval v Praze holandský občan Johann Grünbauer (nar. 1946, Amsterdam), který svým fotoaparátem zachytil atmosféru Prahy v době příprav na oficiální návštěvu.

Historik Pavel Žáček hovoří v České televizi o jednom z nejznámějších světových teroristů Ilyichi Ramírezu Sánchezovi alias Carlosovi nebo Šakalovi, který opakovaně pobýval v komunistickém Československu mezi lety 1978 až 1986.

Až do nedávné doby se nepodařilo odhalit žádného spolupracovníka, který by informoval o „kanálech“ které využíval Milan Kubes. Spis, který k němu vedla komunistická rozvědka se nedochoval a kromě agenta působícího v Plzni pod krycím jménem Volha nebylo známé, že by jeho činnost byla kontrolována Státní bezpečností.

Od dob studené války šedesátých let se hodně změnilo. Rusové se vždy snažili prostřednictvím svých zpravodajských služeb v zahraničí zdiskreditovat Spojené státy a jeho prezidenty. V osmdesátých letech se KGB pod vedením Jurije Andropova a pomocí tzv. "aktivních opatření" snažila poškodit prezidenta Reagana infiltrací Republikánské a Demokratické strany a popularizací sloganu "Reagan znamená válku". Nicméně prezident Reagan volby vyhrál ve 49 z 50ti států.

Stránky